Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

B-day

20. 10. 2011 10:32:09
Z domu naproti vychází paní s černým pejskem. Pejsek se točí kolem svý osy a štěká, až ho paní pleskne plátěnou kabelou přes čumák. Naštěstí prázdnou, takže pejsek zmlkne a táhne svou paničku ulicí nahoru. Uvelebuji se v okně, odstrkuju plechovou konvičku a srkám vřelý šípkový čaj s medem. Dole před domem stojí Anděla, poklepává netrpělivě nohou a čeká, až ze dvora vyjede auto s jejím mužem. Má trochu oteklé oči – včera jsme se u mě kapku zmazaly (my ženy) sektem Linderhof, páč

„Crrrnk!“ ozvalo se z předsíně, Sasha začla stěkat vysokým hlasem alias nadšeně (miluje návštěvy) a za dveřmi stála Anděla. Přišla mi představit svou kamarádku Kytku a vesele hlaholila ve dveřích: „Vy si budete rozumět, ponivač máte vobě hlubokej hlas a ste kreativní,“ mávla rukou směrem ke Kytce, ta se uculila a já je máchnutím pozvala dovnitř. Kytka mi podala teplou ruku, zabručela jméno a sametovým skorobarytonem dodala: „Já mám děsnou chuť na cigáro... A u tebe se prej může hulit?“ a natáhla ruku v pohotovostní poloze – s cigaretou mezi prsty. Uchechtla jsem se na Andělu, t.č. odnaučenou kuřačku (která pokaždé, když u mě sedí, máchá rukama před mou cigaretou a vnucuje mi léčitele, který mě z-a-r-u-č-e-n-ě odnaučí kouřit, což nechci, neb mě to baví a chutná): „No jasně, osumdesátimetrovej obývák prostě jen tak nezakouříš“ a šla postavit na kafe.

O hodinu později posílila jednočlennou nekuřáckou sekci sousedka Jemná a začal neplánovaný večírek. Kamarádka Anna seděla v křesle a neúprosně jako stroj balila cigára, vedle na gauči spokojená, neb s cigárem v puse Kytka, opálená Anděla s pusou do rohlíku, máchající rukou se sklenicí, na židlích já a Jemná, na provizorním konferenčním stolku aka taburetu se vršila ubalená cigára, vedle na stolku misky s olivami, pečenými paprikami, sklenice od vína, popelníky a lahve....kreativní sekce probírala spolupráci s uměleckými školami, obchodní sekce dodatky smluv, golfový turnaj a jedny vyhrané hodinky...

(m.j. proběhl neuvěřitelný dialog, který bez kontextu vyzní debilně, ale stejně si ho sem musím zapsat: „Tak ukaž ty hodinky...hmm, takový...východoněmecký? Já mám tydle...“ „Pch, co to je?“ „Zlatý rolexky, vole.“ „Rolexky? To je prd, tydle sou možná východoněmecký, ale za půl mega. A já je vyhrála a neser!!“)

...postupně jsme se zahrnuly veselými historkami, připily na zdraví, život, štěstí, muže, můj čímdál ostřeji se rýsující life-changing job, blahořečily nádhernej život a sametovej večer, jehož temnotu zahušťoval kouř, unikající pootevřeným oknem..... A volala jarkorodička a popřála mi k narozkám, páč dnes, v hodinu mého zrození je na ultrazvuku a CT (ťuk ťuk ťuk na dřevo mami, dopadne to stejně skvěle, jako tenkrát ten porod, teda happy end, co jinýho?!), psal Bad Z, což je můj hodný kolega, a taky další blízcí i vzdálenější....

...a když mě ofoukl výfuk Kytčiny Hondy na našem dvoře, jemně jsem škytla a došlo mi, že jsem přiopilá. Mooc pěkně! „Ahóój, holkýýý,“ a z černého okýnka vylétla Kytčina sněhobílá ruka se vztyčeným palcem. Anděla přibouchla mřížovaná vrata a opřela se o ně: „To byl ale dobrej večírek, co?“ usmála se do tmy. „To si piš a dík,“ opáčila jsem a vydala se na noční psí procházku.

.

.

.

Dopíjím čaj, zalévám brambořík od Anny a z přízemního okna v protějším domě na mě mává Ručička (patří buďto staré paní, nebo jejímu manželovi, kteří tam žijí, vidím pokaždé jen ruku a beru to jako ranní pozdrav i oznámení typu „Ještě jsem tady“). Až dopíšu tenhle spot, seběhnu dolů a koupím si dobrou kávu v Al Cafetero. Mám sice posledních osmdesát korun, ale narozeniny jsou jen jednou do roka!

.

.

.

Ale ještě si musím pustit své oblíbené Coldplay, hele.

.

.

.

.

Hezkej den přeju!

Autor: Jarka Sedláčková | čtvrtek 20.10.2011 10:32 | karma článku: 9.65 | přečteno: 979x

Další články blogera

Jarka Sedláčková

Kdo je tu hrdina?

Vyhlásit veřejně akci na pomoc uprchlíkům, nebo se veřejně přihlásit k názoru, že pomáhat uprchlíkům je správné, je v téhle zemi téměř hrdinským aktem. Nebo se pletu a my Češi, malý národ v srdci Evropy, jsme proslulí humanisté?

24.10.2015 v 8:30 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 1049 | Diskuse

Jarka Sedláčková

Tečkovaní migranti ...a zprvu nezamýšlená analogie

Už mnohokrát na mně přistála beruška, kterou jsem ze špičky prstu vyfoukla „do nebíčka či do peklíčka,“ a tím jsem s těmito broučky skončila. Koneckonců Beruška z Ferdy mravence byla pěkná mrcha, tudíž radši žádné kamarádšofty...

5.10.2015 v 16:28 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Jarka Sedláčková

Přijímání strachu a hnusu ve velkém škodí zdraví

Je mi na zvracení z toho, co se občas dočtu v debatách na téma migranti. Tak moc, že radši vypínám noťas a jdu se věnovat věcem, které mi vrátí žaludek na správný místo. A nebudu se o tom rozepisovat moc, páč neznám řešení, ale...

4.9.2015 v 12:28 | Karma článku: 21.22 | Přečteno: 4177 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Luděk Kratochvíl

25. března 1420 - první úspěšné použití nového bojového prvku

Na počátku roku 1420 se v Čechách schyluje k jednomu z nejbrutálnějších typů válečných konfliktů - náboženské občanské válce mezi katolíky a vyznavači přijímání pod obojí - utrakvisty ....

25.3.2017 v 19:06 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 380 | Diskuse

Petr Nevěčný

"Na turka, pyčo, na turka!"

To je odpověď ostravského známého, kam kráčí. "NA KÁVU, KAMARÁDE, NA KÁVU" je správným překladem do středočeského nářečí. Výzva k násilnému tažení do Turecka či k pogromu zaměřenému na turecké směnárníky by zněla podobně,ale psala

25.3.2017 v 12:49 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 1023 | Diskuse

Helena Vlachová

O stopařích

Dřív bylo na našich komunikacích možno vidět dost stopařů. I já jsem byla jednou z nich, kdo takto cestoval.

25.3.2017 v 7:12 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jan Andrle

Inu, Turecko...

Neštěstí nechodí po horách, ale po nás, přiznejme si to. To jsem se snažil dlouholeté kamarádce nabídnout jako útěchu, ale asi marně. Zůstávala sveřepě na svých rasistických názorech.

25.3.2017 v 2:01 | Karma článku: 9.27 | Přečteno: 828 | Diskuse

Zuzka Součková

Prostřeno - když se snoubí hloupost s arogancí

Není všechno takové, jak vypadá. Veřejně přiznávám, že občas sleduji Prostřeno. Moje matka si sice myslí, že na to může koukat jen úplný hňup, já zase tvrdím, že je to moje soukromá sociologická studie. Ráda pozoruji lidi.

24.3.2017 v 20:15 | Karma článku: 33.49 | Přečteno: 5431 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1401

Žena. Workoholička, lemra líná, laskavá, jedovatá, chytrá, blbá, krásná, příšerná...záleží na úhlu pohledu. TOPlist Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.